Zakladatelé

Můj první jezevec: Jingoušek alias pan Sosák. První jezvec který se mi prostě objevil v životě, nečekaně. Kamarádka za námi přijela na dovolenou do Čtyřkol a dala mi ho do ruky. Se slovy to je Jingoušek. Později pan Sosák nebo Nejvyšší. Moc hodnej jezevec, opustil mě už je to 5 let. Měl nedomykavou chlopeň, problémy s klouby ale umřel u mě. 

Pupišek: Pořídil jsem ho k panu Sosákovi, aby se nenudil. Bylo mu 8 týdnů a panu Sosákovi 8 let. Ze začátku dobrý. Pak se začali nenávidět, mladej mu chtěl vyrvat vůdcovství smečky. Měsíc každodeních rvaček, roztrhával sem je, polejval vodou. Nic. Tak sem je jednoho dne nechal a odešel. Za chvíli se přišourali, jeden měl vylomený špičák a druhý prokouslé ucho. Od té doby byl klid. Odešl náhle ve věku 10 let. Den před koncem roku.

Agátka: Drsnosrstá trpasličí jezevčice, teda skoro. Jak mě ubezpečila veterinářka, nějakého jezevčíka v předcích mít musela. A mě bylo divný proč mi jí předali a rychle zmizeli. Ale Agátka je duší i srdcem jezevčice. Vychovaná jezevcem, kterého vychoval jezevec. Třetí v řadě. Moc hodná holčička. Přišla k nám když bylo Pupiškovi 5 let. Asi dva měsíce po smrti pana Sosáka. A když náhle zemřel Pupiš, v jejích 5 letch. Byla čtyři měsíce smutná a furt ho vyhlížela. No a 24. dubna 2026 přišel?

Píďa: Jsou mu tři měsíce, a Agátka úplně pookřála. Takže to bude jezevec, vychovanej jezevčicí, kterou vychoval jezevec, kterého vychoval jezevec. Čtvrtej v řadě. Zatím minijezevec. Hroznej škodílek, ale dává do to srdíčko. Tak kdo by se na něj zlobil.